Wikipedie říká: „Mandle (lat. tonsilla) jsou párovým orgánem lymfatického systému. Jde vlastně o lymfatické uzliny. Rozlišují se mandle krční, mandle nosní, mandle jazyková a tonsillae tubariae. Jsou součástí imunitního systému člověka a některých savců. Jsou prvním místem, kde se zachytávají antigeny, které přicházejí do organismu ústní a nosní dutinou.

V minulosti bývalo zvykem trhat zvětšené mandle jako na běžícím pásu. Mám odstraněné nosní i krční mandle a jejich odstranění k ničemu nebylo. Místo čepů na mandlích jsem mívala povleklé patrové oblouky a infekce klesala níž – opakované záněty průdušek, dvakrát zápal plic. Také mému synovi byly odstraněny nosní mandle. Nebyla jsem tehdy dvakrát přesvědčená, že to pomůže, ale můj strach, že lékař má pravdu a že synovi uškodím odmítáním tohoto zákroku, byl příliš silný. Odstranění mandlí nemocnost nesnížilo, ale přesto bylo důležité. Uvědomila jsem si, že jsem měla poslouchat sama sebe a mohla jsem syna ušetřit této zkušenosti. Byl to jeden z kroků na mé cestě k přijetí zodpovědnosti za své dítě a k hledání jiných možností než klasické léčby. Toto bylo před 25 lety. Dnes mají rodiče mnohem více informací, mnohem více možností – a to je moc dobře. Také mnozí lékaři nejsou dnes zastánci ukvapeného odstranění zvětšených mandlí. Občas přijdou do Bylinek maminky, kterým přímo jejich dětský lékař doporučil vyzkoušet nejdřív byliny a teprve pak se rozhodnout, jestli je odstranění opravdu nutné. Mám velkou radost, že nasazení bylin vede většinou nejen k odstranění otoků i čepů na mandlích, ale k celkovému zlepšení zdravotního stavu.

A které byliny zvolit? Především bylinky, které jsou protizánětlivé. Mandle zduří proto, že se snaží plnit svou funkci – chytat zánět. Jsou vlastně takovým filtrem. Když se v těle objeví škodlivina (infekce, zánět), mandle (filtr) ji zachytí. Když je v těle zánět dlouhodobě nebo se záněty opakují, přestanou mandle stíhat - zůstanou trvale zvětšené a mohou se na nich objevit čepy (hnis). V té chvíli se opravdu stanou semeništěm infekce. Protizánětlivé byliny vyčistí mandle i zánět v těle. Zvolit můžeme Lichořeřišnici (u dětí se nejlépe osvědčila tinktura z pupenů), extrakt z grepových jader, Sandre de drago (dračí krev), Vironal a další.

Ve většině případů sáhneme u zvětšených mandlí po tradiční čínské medicíně, protože ta umožní komplexní přístup. Ideální je samozřejmě celková diagnostika, ale i fotografie jazyka a popis stavu často stačí pro zvolení vhodné směsi. Nejuniverzálnější je směs Hebkost labutí šíje (kód 037), která vylučuje horkost (zánět), rozpouští Tan (hlen) a rozptyluje blokádu v oblasti krku. U silného zánětu může být jejím pomocníkem směs Stín brokátového závoje (012), u kašle s množstvím hlenů Vůně borovicového háje (031), u kašle s blokádou plic Ozvěny himalájského hromu (032). Možné jsou i další varianty podle toho, který orgán je oslaben.

Důležitá je i úprava jídelníčku. Zvláště tam, kde je dítě často zahleněné se bez vynechání sladkostí a mléčných výrobků prostě neobejdeme. Není to jistě navěky, ale pokud zahlenění přetrvává, je důslednost ve stravě nezbytná. Stejně tak je třeba dopřát dítěti dostatečný čas na rekonvalescenci. Naprosto chápu maminky, že nechtějí chybět v práci. Jenže po nemoci je dítě oslabené (pokud užívalo antibiotika, tak dvakrát tolik) a v kolektivu školky či školy se téměř okamžitě setká s další infekcí, kterou jeho oslabená imunita nezvládne a kruh nachlazení a nemocí se uzavírá. Když ale doléčíme zánět, odstraníme zahlenění a necháme dítěti dost času na zotavení, jeho imunitní systém bude v pořádku a brzy si na potíže s mandlemi ani nevzpomeneme.

A ještě jedna dobrá zpráva. Bez mandlí se dá také v pohodě existovat. Mnohem důležitější než to, jestli mandle máme nebo nemáme je to, jak o své tělo pečujeme.