Nejdříve trocha teorie:  Žlučové kameny, odborně nazývané cholelitiáza, znamenají přítomnost kaménků ve žlučníku nebo v jeho vývodu. Kaménky vznikají srážením součástí žluči okolo drobného jadérka, které může vzniknout krystalizováním některých žlučových komponent.  Podle jejich látkového složení je rozdělujeme na cholesterolové, pigmentové a smíšené. Hlavní roli při vzniku žlučových kamenů hrají změny ve složení žluči. Žluč se může tak zahustit, až se cholesterol vysráží do krystalků, které jsou základem pro vznik kaménků. Tyto krystalky dráždí sliznici žlučníku a způsobují její větší náchylnost k bakteriální infekci.  Potom vzniká zánět žlučníku - cholecystitida.

Pokud dojde ke žlučníkovému záchvatu, objevuje se prudká kolikovitá bolestí v pravém podžebří. Bolest vystřeluje do pravé lopatky a může být doprovázena zvracením. Dalšími příznaky jsou poruchy trávení, říhání, nechutenství, nadýmání, bolesti v oblasti břicha.
Projdou-li kameny vývodem žlučníku, mohou se zablokovat v papile, což může mít za následek vznik panktreatiidy, žloutenky nebo bakteriální infekce žlučových cest. Kameny také mohou srůstat s okolní tkání a mohou vycestovat také do střev nebo břišní stěny. Dojít může i ke vzniku rakoviny žlučníku.

Jako příčiny vzniku cholelitiázy se nejčastěji uvádějí obezita, nesprávné složení stravy, nedostatek vlákniny v potravě, nedostatečné pití vody a nedostatek pohybu. Riziko také zvyšují některé léky (například antikoncepce).

Léčba

U žlučníkového záchvatu se podávají léky tlumící bolest a stahy žlučníku (analgetika a spasmolytika). V případě zánětu také antibiotika. Radikálním způsobem léčby je chirurgický zákrok. Součástí léčby je vždy dieta.

Zatímco dříve se při objevení žlučníkových kamenů téměř vždy doporučovala operace, dnes bývá přístup lékařů zdrženlivější. Odstranění žlučníku totiž nemusí vést k odstranění trávicích potíží. Pokud nedojde ke změně životosprávy, může dojít k ucpávání či zánětu žlučovodů. Navíc se odstranění žlučníku dává do souvislosti se zvýšeným rizikem rakoviny tlustého střeva.  

Byliny

Bylin, které prospívají žlučníku, je celá řada. Jednak to jsou byliny hořké – zeměžluč, pelyněk, vachta, jablečník. Dále byliny zlepšující trávení jako andělika, puškvorec či oman, ale i jemně působící byliny jako řepík, měsíček, máta nebo heřmánek. Také byliny na podporu jater (ostropestřec, pampeliška, čekanka…) uleví i žlučníku.

Speciálně na kameny působí peruánská bylina Chanca piedra, které se říká „lamač kamenů“. Lze ji použít ve formě čaje či kapek.

Z bylinných směsí můžeme sáhnout například po Žlučníkovém čaji (Grešík), čaji Žlučník-slinivka (Jukl) nebo přímo po čaji Žlučníkové kameny (nový název je Štěrkový žlučník – Jukl).

Velmi účinná pro rozpouštění žlučníkových kamenů je šťáva z černé ředkve. Můžeme tedy sáhnout po přípravku Rabanon (koncentrát z černé ředkve). Jen chci upozornit, že Rabanon opravdu vede k rozpadu kamínků a je tedy velmi vhodné při jeho užívání dodržovat žlučníkovou dietu, aby se předešlo žlučníkovému záchvatu. (Velký žlučníkový kámen tak snadno žlučovod neucpe, ale ve chvíli, kdy se rozpadne na menší kousky, tak ty mohou při dietní chybě vést u ucpání žlučovodu).

Čínská medicíny

Z pohledu tradiční čínské medicíny vznikají žlučníkové kameny na podkladě vlhka a horka a stagnace (až blokády)v dráze žlučníku. Na vině je jednak stísněnost v dráze jater a žlučníku (stres, zbytečné rozčilování, potlačované emoce) a jednat strava (těžká, tučná…) která přetěžuje slezinu. Slezina přetížená nevhodným jídlem (ale i přemítáním) není schopna potravu správně zpracovat (a vyrobit energii a krev) a začíná vznikat vlhké horko a Tan (vnitřní zahlenění). A bláto a kamínky (nejen ve žlučníku) jsou na světě.

Pomůže především směs 020 Kameny z údolí šaolin, která pročišťuje vlhko a horko, vylučuje zánět a čistí žlučovody. Jejími pomocníky mohou být směs 014 Pilulka hořce, která silně uvolňuje stagnaci v dráze jater a žlučníku, 079 Posílení říše středu, která vylučuje vlhko a horko ze středního zářiče, 900 Nápoj mudrců (posiluje slezinu, vylučuje vlhkost, odvádí Tan) ale i další směsi na uvolnění stagnace v dráze jater a žlučníku a posílení sleziny (062, 063, 064…).

Strava

Úprava jídelníčku je naprostý základ. Ani odstranění žlučníku nevyřeší problémy, pokud ze stravy nevymizí (nebo alespoň hodně neubudou) jídla tučná, těžká, smažená, uzeniny a podobně. Při žlučníkovém záchvatu je nejlépe nejíst nic, jen popíjet mírně oslazený čistý černý nebo zelený čaj a bylinné čaje na podporu žlučníku. Teprve až akutní problémy odezní, je možno opatrně zařadit trochu hodně rozvařené rýže nebo slzovky, podušenou zeleninu, trochu polévky. I do budoucna pak pamatovat, aby v jídelníčku bylo dost vlákniny (zelenina, celozrné obiloviny) a také nezapomínat na dobrý pitný režim (nejlépe čistá voda, bylinné čaje, zelený čaj), aby nedocházelo k zahušťování žluči.

A nakonec ještě jeden příklad z praxe

Pan Aleš na bylinky moc nevěří, ale už je zoufalý, takže podlehne naléhání manželky a přichází na povídání. Před dvěma roky mu odoperovali žlučník. Měl ho plný kamenů a zažil také žlučníkový záchvat, takže doufal, že operace potíže vyřeší. Jenže přesto už třikrát skončil v nemocnici s akutním zánětem žlučovodů. Napoprvé si sám říkal, že sotva mu bylo lépe, tak zase sklouznul k nezdravému stravování, pak ho ale krutá bolest a horečka při zánětu žlučovodů tak poděsily, že změnil jídelníček a přesto se zánět zase opakoval. Nástup potíží je navíc vždy tak rychlý, že má strach kamkoliv cestovat, aby to na něj zase nepřišlo. Při diagnostice je patrná především silná stagnace v dráze jater a žlučníku. Pan Aleš je velmi zodpovědný, introvertní typ, který rozhodně nemá chuť se moc vybavovat. Protože vlhko a tan nejsou příliš patrné (změna jídelníčku už udělala svoje), ale blokáda a horkost (zánět) přímo křičí, volíme kombinaci 014 Pilulka hořce a 012 Stín brokátového závoje. V případě, že by se zánět zase začal rozjíždět, má pan Aleš rychle ztrojnásobit dávku bylin. Při první kontrole hlásí, že jednou musel sáhnout po vyšší dávce, což zabralo (nemusel do nemocnice). Na pulzu i jazyku je patrné mírné povolení stagnace i ochlazení horkosti. Už se nám lépe komunikuje a pan Aleš je ochotnější připustit, že zánět vznikne, když se jeho celoživotní vnitřní napětí ještě zvýší (stres v práci…). Je před ním ještě dlouhá cesta, potřebuje se naučit povolit hlavu, poslouchat tělo, ale má k tomu ochotu i chuť.