Na začátku si dovolím citovat z článku MUDr. Aleny Broulíkové, který hezky situaci vysvětluje:
Chronická žilní nedostatečnost (insuficience) je stav, při kterém jsou porušeny mechanismy návratu žilní krve z dolních končetin k srdci. Výsledkem je zvýšený žilní tlak v nohách, což se projevuje pocitem tíhy v nohách, únavou nohou, pocitem napětí, nočními křečemi, brněním a podobně. Postupně dochází k přenosu žilního přetlaku i do malých cév a kapilár, což má za následek vznik otoku nohou, později i zhoršenou výživu kůže, přibývání pigmentací kůže, její oslabování a špatné hojení až po vznik bércového vředu. Nepříjemné příznaky narůstají v průběhu dne, zvláště v teplém prostředí a naopak se zmírňují přes noc. Také ve dnech pracovního volna a o dovolené si tito lidé sami všimnou, že při větší pohybové aktivitě jejich obtíže vymizí.
Chronická žilní nedostatečnost se objevuje až u 50 % populace vyspělých zemí a nepochybně souvisí s moderním stylem života, který je charakterizován nedostatkem pohybu, dlouhým sezením nebo stáním při výkonu povolání. Další faktory, které se mohou podílet na rozvoji chronické žilní nedostatečnosti, jsou nadváha, dědičná dispozice (přítomnost křečových žil), nošení těsného oděvu, užívání hormonální antikoncepce či hormonální léčba. Nepříznivě působí i vleklá zácpa, kdy se musí opakovaně vyvíjet velký nitrobřišní tlak a stejným mechanismem zřejmě působí i těhotenství.

Léčba
Pro naprostou většinu osob postačí režimová opatření, tj. úprava životního stylu, zvýšení pohybových aktivit, jakými jsou svižná chůze, mírná cyklistika, turistika, plavání. Nejsou vhodné silové sporty, posilování těžkými činkami a jiné. Je třeba omezit dlouhé stání a sezení, využít pracovních přestávek k polohování dolních končetin. K ovlivnění nepříjemných příznaků je možno užívat medikamentózní léčbu, podávání tzv. venotonik, u nichž byl prokázán protiotokový a protizánětlivý účinek.

Nezbývá než s paní doktorkou souhlasit. K rizikovým faktorům bych rozhodně ještě přidala kouření a nevhodný jídelníček (uzeniny, přemíra masa, sladkostí a pečiva…) a místo léků bych raději doporučila bylinky: pohanka, měsíček, komonice, jinan, černý rybíz, černý bez, routa, kaštan, aronie, hloh, jmelí, vřes, bříza, pampeliška, čekanka, řepík, pýr, tužebník, řebříček, Čaj 100mil, Rutinová bomba, Cévní čaj, Vyana, Abhaya, při otocích Edemin nebo Odvodňovací čaj. Pokud se Vám zrovna nechce vařit čaj, můžete sáhnout po kapkách – Kaštan, Jinan, Cévní (Grešík), Cévy mozkové a periferní, Měsíček-Kopřiva (Naděje). A když potřebujeme něco silnějšího, máme tu Venisfér (Diochi), Korolen (Energy), MK (Mátovou směs dědka kořenáře Nového). A samozřejmě je vhodné nohy mazat. VXK jírovcová směs, MO měsíčkový olej, Venosil konopné mazání, Mazání k červené révy a kaštanu a určitě najdete i další osvědčené prostředky.

Zánět žil, trombóza
Při zpomalení toku krve v žilách, může dojít k ucpání žíly a k rozvoji žilního zánětu. Pokud se jedná o poškození povrchových žil, mluvíme o tromboflebitidě, jsou-li poškozeny hluboko ležící cévy, jde o trombózu hlubokých žil, která může mít za následek až plicní embolii.
Při zánětu povrchových žil je postižené místo zarudlé na pohmat bolestivé a většinou zatvrdlé. Při trombóze hlubokých žil končetina silně bolí (nejvíc při došlápnutí), otéká a může mít namodralou barvu.

Bércový vřed
U bércového vředu jde o poškození kožního krytu zasahující různě hluboko do podkožních tkání. Rána vzniká nejčastěji v oblasti bérce (mezi kolenem a kotníkem). Bércový vřed vzniká většinou na podkladě žilní nedostatečnosti, kdy dochází k poruše výživy kůže. Bezprostřední příčinou je pak nejčastěji drobné poranění nebo infekce.

Léčba
U zánětu povrchových žil spočívá léčba v používání zdravotních punčoch nebo bandážování a lokální aplikaci takzvaných heparinoidů (masti jako Heparoid, Lioton a podobně). Dále bývají podávána venotonika (léky posilující žilní stěnu a zlepšující žilní návrat) a v případě teplot i antibiotika.
U trombózy hlubokých žil je vždy třeba vyhledat lékaře. Nezbytně nutný je klid na lůžku. Léčba spočívá v aplikaci látek, které snižují srážlivost krve. V úvodu nejčastěji v injekční aplikaci heparinu a poté v nastavení takzvané antikoagulační léčby. Další opatření (bandáže, venotonika, sprchování chladnou vodou, dostatek tekutin) jsou stejná jako u tromboflebitidy.
Bércový vřed je chronické onemocnění s dlouhodobou léčbou a častými recidivami (opětovné zhoršení po přechodném zlepšení). Kromě bandážování a podávání venotonik jde především o pravidelné ošetřování rány, aby se zamezilo infekci a podpořilo se hojení tkáně.

Bylinná léčba
Protože zánět žil i bércové vředy většinou vznikají na základě žilní nedostatečnosti, použijeme stejné byliny, jídelníček i režimová opatření jako u žilní nedostatečnosti. Velmi důležité je podávat nejen byliny na posílení cév, ale i byliny čistící. Ne nadarmo se bércovému vředu říká „třetí ledvina“ – tělo se i jeho prostřednictvím snaží zbavit jedů. Pomoci může například čaj Bércové vředy (Jukl) a zapomínat nesmíme ani na jaterní byliny (čaj, kapky, JK, Regalen…), protože především játra jsou naší chemickou továrnou.

Pohled tradiční čínské medicíny
Tradiční čínská medicína se s civilizačními chorobami (mezi něž žilní nedostatečnost, zánět žil, trombóza a bércové vředy) nesetkávala. Přinesl je až náš moderní způsob života. Přesto mohou čínské byliny pomoci. Nebude to ovšem tak jednoduché, aby se dalo říct – při tomto problému nasaďte tuto směs. Musíme pátrat po příčinách (nejlépe ve spolupráci s terapeutem čínské medicíny).

Žilní nedostatečnost je především projevem stagnace Čchi. Prostě v nohách (periferie) neběhá krev (poháněná energií Čchi) tak, jak má – stagnuje. Pomoci mohou směsi, které rozhýbávají stagnaci – Pilulka hořce (014), Volnost svobodného poutníka (061), Zklidnění zčeřené hladiny (062), Souznění kouzelné proměny (063), Spadnutí kamene ze srdce (081). Pokud stagnaci nerozhýbáme, přejde v blokádu krve (zánět žil, trombóza, bércový vřed). Pomohou směsi, které rozbíjejí blokádu. Především jde o Vytažení zakleslých stavidel (040) a u blokády vzniklé po úraze nebo operaci máme k dispozici směs Houževnatost bambusového výhonku (205). Stagnace i blokáda mohou mít řadu příčin. Pokusím se popsat aspoň ty nejčastější:

Nedostatečnost krve – častěji se vyskytuje u žen. Kromě potíží s cévami se dále mohou projevit problémy s menstruačním cyklem, bledá kůže, brnění či trpnutí v končetinách, nízký tlak, rozostřené vidění, suchá kůže, suché a lámavé vlasy. Použijeme směsi, které vyživují krev a rozhýbávají krev – Jemnost nebeské víly (052), Volnost svobodného poutníka (061), Zklidnění zčeřené hladiny (062), Vidina pokojného odpočinku (066), Náramek osmi perel (191), Harmonie z broskvového háje (192).

Stísněnost v dráze jater a žlučníku (z nadbytku) – nevhodná strava (uzeniny, tučná těžká a smažená jídla, přemíra masa, alkohol…) a také stísněné emoce (musím, nesmím, takhle to má být…) vedou často ke stagnaci, z které může vzniknout i horkost (zánět). Objevují se příznaky jako podrážděnost až výbušnost, křeče v nohách nebo jejich tuhnutí, pocit horkosti nebo i začervenání kůže, tlak v podžebří, trávicí problémy, migréna…Tady pomůže především směs Pilulka hořce (014).

Tan (zahlenění). Ten umí vždy situaci komplikovat. Vyrábí jej oslabená slezina (nevhodnou stravou nebo přemítáním) a jako lepidlo se pak pohybuje v těle a zlobí - v tomto případě ucpává cévy. Kromě toho se může objevovat chronická rýma, vykašlávání hlenů, zvýšený cholesterol, psychická nepohoda… K dispozici máme směsi jako Baldachýnová komnata (036), Druhý dech sokola (039), Nápoj mudrců (900).

Určitě jsem nevyjmenovala všechny možnosti a ani to není zapotřebí. Pokud nás naše cévy začínají zlobit, je to hlavně zpráva, že nějakým způsobem tělu ubližujeme. Na začátku často stačí jen málo – rozumně upravit jídelníček, zařadit přiměřený pohyb a v našich cévách opět začne kolovat radost.