Každý byl přitom vychýlený na jinou stranu. 

Pětašedesátnice, paní Klára přichází s bolestmi kloubů a svalů způsobenými revmatoidní artritidou. Je to velmi činorodá žena, která v životě vždycky všechno zvládla a která se zlobí na to, že teď nemůže být stejně aktivní, jako byla dříve. Autoimunitní zánět se u ní poprvé rozjel, před odchodem do důchodu. V práci toho bylo moc, cítila se vyčerpaná, ale zároveň nechtěla slevit ze svých aktivit (kolo, hory, vnoučata...). No a po jedné náročné vyjížďce na kole se ráno vzbudila a “bolel ji celý člověk”. Měla svalovou horečku, bolely ji snad všechny klouby. Protože problémy přetrvávaly, vyhledala lékaře a po řadě vyšetření (mezi tím už jí bylo lépe, protože nuceně odpočívala) byly zjištěny zvýšené hodnoty revmatoidního faktoru. Tehdy byly nasazeny kortikoidy a byl to hotový zázrak - rychle se jí ulevilo. Mezi tím už přišel vytoužený důchod, zmizel pracovní stres, paní Klára si odpočinula, takže se jí poměrně rychle podařilo kortikoidy vysadit. Nějakou chvíli byl klid, ale pak začaly klouby zase pobolívat a přesto, že problémy byly mírnější, než při první atace, tak znovu nasazení kortikoidů už ke zlepšení nevedlo. Poslední dva roky Klára léky nebere (stejně nepomáhají), klouby a svaly ji bolí občas, a to si spíš vezme něco proti bolesti (Brufen). Nemůže si ale dovolit to, co si plánovala na důchod - jezdit na kole, chodit na hory... Zvládne ne příliš dlouhou, pohodovou procházku, ale po cestě na Lysou se týden dávala do pořádku.  

Diagnostika podle čínské medicíny ukazuje především vyčerpání jinu. Není to nic překvapivého. Paní Klára si nikdy nedopřála moc odpočinku  a navíc v klimakteriu dochází u ženy k přirozenému poklesu jinu, takže ke vzplanutí ohně (zánětu) z vyčerpání jinu (naší vnitřní vody) je stále jen krůček. Klára tomu docela rozumí a tělo jí to samo ukazuje (přepínáš se - přichází bolest). Jen se nemůže smířit s tím, že už to nebude lepší. A ani nemusí. Vyčerpaný jin sice nejde doplnit rychle, ale jde to. Vhodně zvolené byliny a rozumný režim, který nepovede k dalším ztrátám jinu mohou stav výrazně zlepšit. Jen je třeba nezlobit se na daný stav, naslouchat tělu a vyživovat a vyživovat. 

 Paní Kláře doporučuji, ať si představí, jak vypadá (a bude vypadat) její životní rovnováha. Stojí pěkně rovně, nohy pevně ukotveny v zemi a ruce jako misky vah. Na jedné misce leží aktivita - starání se o rodinu, práce, sport apod. A na druhé misce spočívá pasivita - odpočinek, relaxace, klid. V průběhu života přidávala Klára mnohem více na první misku. Dokonce tolik, že se celá váha vychýlila (málem spadla) a uvedla ji do stavu nechtěné pasivity (dlouhodobá nemocenská při první atace bolestí), aby se alespoň trochu mohla vyrovnat. A teď už záleží jen na Kláře. Když bude s pochopením a radostí přidávat na druhou misku, byliny na výživu jinu ji pomohou a podaří nastolit novou rovnováhu. Životní váhy budou stát zase hezky rovně.  

A podobný obraz se snažím předat i mladému muži (ještě mu není 30 let) Milanovi. Jenže ten má své životní váhy vychýleny na druhou stranu. Přichází s řadou potíží - problémy s trávením, bolesti hlavy, bolesti v zádech, které nejsou moc silné, ale obtěžují ho dlouhodobě a na žádném vyšetření se nic nenašlo. Milan sám říká, že potíže u něj souvisí s psychikou. Především s nespokojeností, že nemá už déle partnerku. Když se ho ptám na jeho životní styl, tak v práci osm hodin sedí (pracuje na recepci), pak přijde domů a vlastně se mu do ničeho nechce - dívá se na televizi, zdřímne si, udělá si něco k večeři... V sobotu jde ke kamarádovi, kde si dají více piv a pak v neděli odpočívá (po těch pivech). Diagnostika ukazuje přetíženou slezinu (nevhodný jídelníček i přemítání) se vznikem vlhkého horka a Tanu (zahlenění). Byliny si s posílením sleziny a od odvedením vlhkosti a hlenů poradí. Bude ale třeba organismus rozhýbat. Milan je jako stojatá voda, která zahnívá. Kdysi ho život bavil - měl holku, chodil do posilovny... (byl jako zurčící řeka). Pak ale došlo ke stagnaci a pasivitě. Doporučuji mu, aby se nezabýval tím, jak sežene partnerku, ale aby začal dělat něco, co ho baví. Někdy pomůže zeptat se, co ho bavilo jako malého kluka - třeba rád jezdil na kole nebo hrál fotbal... tady je možné začít. Život se zase rozproudí a vztah přijde zcela přirozeně, protože zase bude pro ženy atraktivní. Vždyť, která žena by si přála muže, který akorát pije pivo a odpočívá na gauči? 

Rovnováha ale není důležitá jen v aktivitě a pasivitě. Já o sobě například vím, že si potřebuji hlídat rovnováhu mezi přijímáním a dáváním. Dávání mi jde mnohem snadněji. Když to ale přeženu, tak začnu být podrážděná a najednou zjišťuji, jak mě lidi zlobí. To je pro mě signál, abych se vrátila do rovnováhy. Zmírním dávání a dovolím si přijímat (pozornost, laskavost, péči...). 

Stejně důležitá je rovnováha mezi zodpovědností a uvolněným přístupem k životu. Naprosto uvolněný přístup může vést k velkým problémům - kdo neplatí účty, utrácí víc, než vydělá apod., ten může snadno skončit na ulici. Kdo je ale stále a za všech okolností zodpovědný - pořád chce mít život pod kontrolou, ten si život vůbec neužije a často si vypěstuje zdravotní problémy související s vnitřním napětím. 

A zajímavý je i pohled na vztah k alkoholu. Řada studií prokázala, že zdravotně na tom nejsou nejlépe úplni abstinenti, ale občasní konzumenti alkoholu. (Nejhůře jsou na tom samozřejmě alkoholici). Vypadá to nelogicky - vždyť alkohol není pro tělo potřebný. Když se na to ale podíváme očima čínské medicíny, uvidíme zajímavou logiku. Kvůli zjednodušení se budu zabývat jen játry. Játra jsou silný orgán s výbornou schopností regenerace, nesnášejí ale stísněnost. Alkohol uvolňuje - povoluje stísněnost. Určitě to sami znáte. Když je někdo “trošku cinklý”, tak je uvolněnější, veselejší. Dlouhodobá konzumace alkoholu, ale játra přetěžuje, což vede až k jejich nevratné blokádě (cirhóza jater). Člověk, který ze zásady nepije, není nikterak ochuzen o příznivé účinky alkoholu (tělo pití alkoholu opravdu nepotřebuje) – pokud si ovšem nevytváří problémy tím, že odsuzuje lidi, kteří alkohol pijí. A tady bývá většinou kámen úrazu. Zarytý abstinent často odsuzuje každého, kdo pije alkohol a tím si vytváří stísněnost jater, která vede ke zdravotním problémům. 

Buďme tedy v rovnováze nejlépe, jak dokážeme. Když nám tělo hlásí problém, zamysleme se nad tím, kde jsme se z rovnováhy vychýlili a postarejme se o její znovunastolení.