Když jsem pátrala po vysvětlení pojmů potravinových alergií a intolerancí, narazila jsem na stránky Thomayerovy nemocnice. Jejich popis se mi líbil nejvíc:  

 Alergie na potraviny versus potravinová intolerance  

Klasická alergie, která se projeví při styku s určitou potravinou, je charakteristická okamžitou a často silnou reakcí imunitního systému. Mezi příznaky potravinové alergie patří vyrážky, kýchání, podrážděná pokožka, otoky, rýma, únava, průjem a zvracení. Obvykle se tyto příznaky objeví v průběhu několika minut po konzumaci, případně styku s danou potravinou, i když se mohou opozdit i o několik hodin.  

Potravinová alergie se vyskytuje poměrně řídce – je diagnostikovaná u přibližně 2,5 % populace. Mezi nejčastější případy patří potravinové alergie na arašídy, ořechy, vejce, mléko, ryby a korýše.  

 Potravinová intolerance je v populaci mnohem častější a projevuje se jinak – reakce jsou opožděné a příznaky se mohou objevit až za několik dnů nebo týdnů. Projevy mohou být velmi různorodé. Někteří lidé mohou trpět bolestmi hlavy, zatímco jiní trpí nadýmáním, častou únavou nebo mají kožní či respirační potíže.  

 
Nejznámější potravinovou intolerancí je celiakie.  Na webu pro celiaky se píše:  

Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu). U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku k rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva, který vede k destrukci slizničních klků a mikroklků. Následkem toho se povrch tenkého střeva zmenšuje, a tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. Typickými příznaky celiakie jsou průjem, plynatost, křeče v břiše, pokles hmotnosti a také únava.  

 Tato porucha se může projevit v kterémkoliv věku – v dětství i v dospělosti. U dětí se celiakie nejčastěji objevuje brzy poté, co jim byla prvně podána strava obsahující lepek. Ve většině případů začnou děti trpět průjmy, typické jsou také objemné a nápadně zapáchající stolice. Přítomny mohou být bolesti břicha, které postupně nabývají na intenzitě. Děti ztrácejí chuť k jídlu, jsou často plačtivé a málo rostou. Může se rovněž projevit chudokrevnost způsobená nedostatkem železa.  

U starších dětí a u dospělých se onemocnění může projevit až po výrazné zátěži (např. nemoc, těhotenství). Příznaky spojené s trávicím ústrojím jsou snížená chuť k jídlu, průjem, nadýmání ale i zácpa. Pacient s celiakií však může místo střevních projevů trpět také mimostřevními projevy, jako jsou chudokrevnost, osteoporóza (řídnutí kostí), zvýšená kazivost zubů, afty, porucha skloviny, bolesti kloubů, únava, či duševní obtíže – deprese a úzkost. U žen celiakie může být spojena s pozdějším nástupem menstruace a její nepravidelností, častá je neplodnost a spontánní potraty. Jedinou léčbou celiakie je přísné celoživotní dodržování bezlepkové diety.  

Další častou potravinovou intolerancí je intolerance laktózy (mléčného cukru) a v poslední době přibývá také lidí s histaminovou intolerancí.  

 Ať už jde o alergii či intoleranci, není z pohledu západní medicíny zcela jasné, proč k nim dochází. Určitou roli hraje dědičnost, dalším vyvolávajícím faktorem může být nemoc, stres, nevhodný jídelníček, některé léky.  

 
Jak mohou pomoci byliny?  

Do Bylinářství přicházejí občas lidé, kteří doufají, že vypijí bylinný čaj a alergie či nesnášenlivost prostě zmizí. Takhle to ale nefunguje. Prvním krokem VŽDY musí být vynechání potraviny či potravin, která působí potíže. A je vlastně úplně jedno, jestli se jedná o alergii nebo “jen” nesnášenlivost. Podle mých zkušeností to nutně neznamená doživotní vyloučení dané potraviny. V akutním stavu (je mi špatně a lékař zjistil alergii nebo nesnášenlivost) je to ale nezbytné.  

 Byliny volíme podle stavu. Pokud například přichází člověk s celiakií, která už vyvolala silný zánět ve střevě, tak kromě vynechání lepku můžeme pomoci bylinami s protizánětlivým účinkem. V tomto případě bych doporučila například Befungin (koncentrát z Chagy). Při mírnějším zánětu čaj Vilcacora (Uňa de gato) nebo čaj Obrana těla (dříve Protizánět pana Jukla).  

 Když se po požití potraviny objeví svědivá vyrážka, bude vhodný Jaterní čaj nebo JK Ostropestřecová směs dědka kořenáře či jiné bylinné směsi jdoucí k játrům. 

 Při nadýmání, kašovité stolici a diskomfortu v břiše pomůže například slinivkový čaj.  

 Ať už jsou projevy jakékoliv, určitě udělá dobře Řepík (je chutný, dá se pít dlouhodobě a přitom uklidňuje a hojí sliznice) nebo ajurvédský čaj Karavi (čaj při potravinových alergiích).  

 
Pohled tradiční čínské medicíny  

 Zajímá nás především PROČ alergie či nesnášenlivost vznikla. Tj. který orgán je oslabený, co je v těle vyčerpané či zablokované. Nejčastěji nás pátrání vede k oslabené slezině nebo k stísněnosti v dráze jater a žlučníku (často se vznikem horka ze stísněnosti).  

 Slezinu může zranit nevhodný jídelníček (sladkosti, těžká, tučná jídla, přemíra kravského mléka či pečiva, nepravidelná strava...) nebo přemítání (převalování problémů v hlavě). A jaterní problémy nejčastěji pramení z vnitřního napětí (musím, měl bych, nestíhám...). Často se stává, že jsou přítomny obě patologie.  

 Zapomenout nesmíme ani na léky. V dnešní “době lékové” je oslabení sleziny i jater tímto typem chemie opravdu časté. A to nejen u dospělých, kteří mnohdy berou kombinaci více léků.  

U dětí, které mají slezinu zvláště křehkou (teprve se vyvíjí jejich schopnost zpracovávat různou potravu) kolikrát stačí jedno neuvážené podání antibiotik, která slezinu zachladí a problémy jsou na světě.  

 Bohužel není nic neobvyklého, když zároveň vidíme oslabení na ledvinách (oslabená životní síla). Jednak člověk, který “je v presu” často sahá do rezerv, čímž ledviny (císařské sýpky, v kterých má být zrní uchováno pro zlé časy) vyčerpává. A jednak oslabená slezina není schopna vyrábět dost energie a krve pro běžný provoz a už vůbec ne vytvářet přebytky, které by se ukládaly do ledvin (Nešťastný zemědělec, který by měl živit celou říši sedí na svém políčku poničeném válkou a pláče).  

 
A máme tady kandidáta na problémy se zpracováním potravin, které byly předtím v pohodě tráveny: Představte si například ženu středního věku, která toho má v práci moc, ale nemá odvahu se ozvat (“Jinou práci neseženu”.) Takže zatne zuby, místo rozumného jídla si dá dvě koblihy a chlebíček. V práci je přes čas, domů přijde unavená a podrážděná a tam ji čeká hladový muž a dvě pubertální děti. S někým z nich, případně se všemi se pohádá a pak si vyčítá, že se nechovala hezky. Večer je unavená k padnutí, ale hlava jede pořád dál, takže si před spaním zobne prášek na spaní. Na tlak v břiše, nepravidelnou stolici a pobolívání hlavy už si vlastně zvykla. Pak se ale problémy radikálně zhorší, a to ji přivede k lékaři. Vyšetření ukáže celiakii a nesnášenlivost laktózy.  

 Jak z toho ven? Kromě vynechání lepku a kravského mléka to chce posílit slezinu a uvolnit napětí v dráze jater a žlučníku. Pomohou směsi jako 061 Volnost svobodného poutníka, 062 Zklidnění zčeřené hladiny, 063 Souznění kouzelné proměny, 073 Úklid obilné sýpky, 079 Posílení říše středu...  

 Dalším důležitým krokem je jídelníček. Nestačí vynechat jen to, co vyloženě škodí. I potraviny, na které nebyla zjištěna alergie ani nesnášenlivost, mohou už tak narušenému trávení škodit (káva, alkohol, ostrá, těžká jídla, syrová zelenina...). Velkým problémem jsou také potraviny průmyslově zpracované - uzeniny, nejrůznější polotovary, jídla přibarvovaná, dochucovaná...Jídelníček by prostě měl být lehký, jednoduchý a zaměřený na posílení sleziny (slzovka, podušená rýže, podušená zelenina, kaše - samozřejmě bez mléka, polévka...).  

 A zároveň je třeba zamyslet se nad životem. “Chci to takhle dělat dál? Stojí mi to za to?” A udělat pár oprav - najít si čas na sebe, zamyslet se nad tím, co mě těší (a dělat to častěji) a co naopak dělám jen proto, že musím (dělat to méně často). Někdy se zdá, že “není kde brát”, ale věřte mi i půl hodina denně, kterou věnujeme radosti místo starostem, dokáže zázraky. A jedním ze zázraků může být i to, že se tělo (a tedy i trávicí trakt) zregeneruje a diagnóza, která se zdála být doživotní, už neplatí.