Často k nám do Bylinek přicházejí lidé, které něco bolí nebo je třeba zlobí kožní problémy a chtěli by to rychle změnit. Nechtějí jít k lékaři pro léky proti bolesti nebo mast s kortikoidy, aby tělu neubližovali, na druhou stranu se jim ale nechce moc přemýšlet o tom, proč se problémy objevily. Když pak najdeme vhodné byliny, stav se sice zlepší, ale po nějaké době se problémy vracejí nebo se objeví jiné. Je tomu tak proto, že byliny udělaly tělu dobře, ale protože nebyla odstraněna příčina, tělo po nějaké době zase začne hlásit problém.

Někdy je zpráva, naprosto jasná. V případě, že svůj trávicí trakt dlouhodobě přetěžujeme nevhodným jídlem a on se začne vzpouzet (nevolnost, pálení žáhy, nadýmání, zácpa či průjem), tak opravdu nestačí dva hrnky hořkého čaje (i když taková 12K Zeměžlučová směs dělá divy), ale je třeba také upravit jídelníček. Někdy stačí lehká strava a vhodné byliny na pár dní a někdy (když už je problém rozsáhlejší – zánět žaludku či střev, žlučníkové kameny…) musíme jídelníček upravit na měsíce a někdy už na trvalo.

Někdy na první pohled zpráva tak jasná není. Vzpomínám třeba na jednu starší dámu, která přišla s trávicími problémy, ale její jídelníček byl naprosto v pořádku. Přesto se stávalo, že ráno snědla trochu jáhlové kaše s jablíčkem (super) a žaludek se jí (po malé misce) bolestivě nafouknul, začala ji bolet hlava a někdy sotva doběhla na toaletu, aby obsah žaludku vyzvracela. Po delším pátrání (kdy poprvé se problémy s trávením objevily, s čím to tehdy souviselo) a s pomocí diagnostiky podle jazyka a pulzu (obojí ukazovalo na blokádu ve středním i horním zářiči) jsme došly k tomu, že paní leží více než patnáct let na žaludku stará křivda. A protože
pochopila, co jí tělo říká a byla ochotna odpustit, stará křivda jí přestala tisknout žaludek, ze srdce se jí odvalil kámen a bylinky (081 Spadnutí kamene ze srdce) už jenom pomohly tělu, aby znovu našlo rovnováhu a harmonii a trávicí problémy byly pryč.

Nejde ovšem jen o problémy s trávením. Když jsme unavení a k tomu nás pobolívá v bedrech nebo zlobí kolena, tělo jasně hlásí, že máme vyčerpané ledviny a potřebujeme si odpočinout (bedra, kolena a kotníky jsou pod nadvládou ledvin). Když nás bolí kyčle nebo lokty, bude dobře, když se zamyslíme nad žlučníkem (jednak ve vztahu k jídelníčku, jednak ve vztahu k vnitřnímu napětí). Pokud máme kožní problémy (ekzém, akné, lupénka), bude dobré zeptat se těla, co se děje uvnitř (žaludek, játra, žlučník, střeva…), že je třeba, chladit nebo čistit přes kůži.

A když se objeví nějaká vážná nemoc? Rakovina, roztroušená skleróza, lupus a další autoimunitní nemoci by nás nejvíc měly přivést k sobě. Proč se mé tělo vychýlilo z rovnováhy natolik, že začalo zabíjet samo sebe? Čím jsem si dlouhodobě ubližoval(a), že už se to nedalo vydržet?

Na začátku většinou reagujeme tak, že řekneme: „Ale já nevím, proč se nemoc objevila. Nenapadá mě, s čím to může souviset“. Nevadí. Dobrá zpráva je, že nemusíme vždycky přesně pochopit (hlavou), proč se problém objevil. Často stačí ochota přiznat tělu, že má pravdu. TĚLO MÁ VŽDYCKY PRAVDU, TĚLO NEUMÍ LHÁT. A ochota přijmout zprávu, kterou nám dává. Sama to tak taky dělám. Když se děje něco, čemu nerozumím, tak si řeknu: „Tělo moje, děkuji ti za tuto zprávu. Já ji LASKAVĚ (bez zlobení se, že je mi blbě) přijímám a udělám to nejlepší, co budu umět“. A pak to chce trošku vypnout hlavu, protože ta umí lhát moc dobře. Když se třeba cítím unavená, ale přitom zdánlivě není důvod, tak hlava hned začne říkat: „Prosím tě, nevymýšlej si. Koukej vyskočit a mazej něco dělat. Jak by to vypadalo, kdyby ses tady celý den jen válela.“ A já vyskočím, a i když se necítím dobře, tak posekám zahradu, vypleju všechny záhony a večer ležím s horečkou. Tělo mi chytře únavou říkalo, že jsem oslabená (viróza), ale já jsem neposlouchala, takže místo jednoho odpoledne odpočívání, teď budu týden ležet a stěžovat si, jak je ji špatně. Takto jsem to v minulosti dělávala často. Teď už se snažím svému tělu naslouchat a tělo se mi za to umí krásně odvděčit. Jsme mnohem zdravější a spokojenější. Nebojte, zvládnete to. Chce to jen tréning.