Když jsem minulý týden psala o volném dýchání a říkala jsem si, že budu pokračovat článečkem o blokádě plic, ještě jsem netušila, že si ji sama budu mít příležitost užít. Ale stalo se.

Nejdříve na mě pořádně nafoukalo a večer už mě silně bolela hlava a škrábalo v krku, druhý den se přidala rýma, hleny stékající do krku, silná bolest v krku a oteklé uzliny. Poctivě jsem se kurýrovala – užívala jsem TK (tymiánovou směs dědka kořenáře Nového), do krku stříkala RK (dubovky) a z čínských bylin 004, jenže jsem si neodpočinula. Měli jsme totiž naplánovanou dvoudenní cestu na nákup polodrahokamů, kterou jsem nechtěla zrušit. Nakoupili jsme (myslím, že i zákazníci budou spokojeni), ale vrátila jsem se unavená, kašlající a s bolestí na hrudi. Takže teď odpočívám a píšu o blokádě plic.

Pod pojmem blokáda plic (vycházím z čínské medicíny) mám na mysli stav zhoršeného dýchání, tlaku či bolesti na hrudi. Zahlenění a kašel může, ale nemusí být. Dlouhodobější blokáda plic bývá většinou diagnostikována jako astma. K blokádě může dojít z různých příčin – často i psychických. Dnes se ale budu zabývat blokádou typickou pro podzim a zimu a to je blokáda z průniku škodlivého větru do plic (nafoukalo) nebo ze zahlenění.

Průnik škodlivého větru a zablokování plic
K tomuto problému může dojít i v létě (klimatizace) nebo na jaře (velké množství pylů), ale nejčastěji přece jen na podzim a v zimě, kdy naše plíce ohrožuje náhlé ochlazení, silný vítr a smog. Nejnáchylnější jsou na blokádu plic děti (jejich plíce ještě nejsou tak vyvinuty) a lidé oslabení (po nemoci, po náročné léčbě). Předcházet problémům s blokádou plic můžeme posilováním plic (posilování imunity).

Blokáda na podkladě zahlenění
I k zahlenění může dojít náhle – při průniku vlhké škodliviny. Častější je ale případ, kdy člověk už vlastně je dlouhodobě zahleněný díky oslabené slezině (příliš těžkých, mléčných sladkých jídel nebo příliš přemítání), jen si zahlenění zatím tolik neuvědomuje. Třeba ráno trošku odkašlává, třeba cítí stékající hleny nebo knedlík v krku. Pak ale přijde nějaké oslabení nebo viróza a plíce, které už byly téměř plné hlenu se zablokují. Prevencí je posilováním sleziny (předcházíme zahlenění).

Když už k blokádě dojde, je třeba ji co nejrychleji uvolnit. Jinak se rozvine zánět. Pro uvolnění blokády je vhodné prohřátí a zábal. Nejvíc se mi osvědčil postup, kdy nejdříve uděláme medovou masáž a potom hrudník natřeme prsním balzámem a prohřejeme (ideální je dát jeden termofor či polštářek na hrudník a druhý na záda). V mém případě stačila jedna aplikace a bolest na hrudi pominula. Druhý den po zábalu (udělala jsem ho večer) jsem ještě vykašlávala zbytky hlenu, ale teď už je dýchání klidné a vykašlávání ustává. Předpokládám, že den-dva budou ještě odcházet zbytky hlenu (uvidíme). Celý proces je samozřejmě vhodné podpořit bylinným čajem, sirupem a podobně. Osobně jsem sáhla po směsi Ozvěny himalájského hromu (032) spolu se Svlažením vyprahlé stepi (033) a čaji Islandský vánek. Nafoukalo na mě v pondělí odpoledne. Teď je sobota večer a cítím se celkem v pohodě. Kromě bylin považuji za nejdůležitější to, že páteční odpoledne a sobotní dopoledne jsem proležela (delší odpočinek by byl ještě lepší, asi budu zítra pokračovat).

Když prošvihneme chvíli pro uvolnění blokády a rozvine se zánět průdušek nebo plic, trvá rekonvalescence mnohem déle.

A jak udělat medovou masáž? Na oblast hrudníku rozetřeme lžíci medu a bříšky prstů ťapkáme a ťapkáme. Med řídne, houstne, řídne… až se prsty téměř nedají odlepit (med je velmi hustý). Pak jej omyjeme hodně teplou vodou, hrudník natřeme prsním balzámem a prohřejeme.

Držím palce, ať zůstanete jen u teorie.