Je to strašidlo, které si vymyslel mědvědář Kuba, když medvídek Kubula zlobil (pohádka Kubula a Kuba Kubikula). Kuba popsal medvídkovi strašidlo tak barvitě, až se Barbucha opravdu objevila a začala strašit. Barbucha vlastně není nijak zlá a když se jí nikdo nebojí, tak je malá a slabá, ale když se někdo bojí, tak roste, sílí …a straší.

Pohádky umí často pojmenovat to, co se děje i v životě, ale my si to neuvědomujeme. Když někdo pomlouvá, odsuzuje, kritizuje… vysílá do prostoru těžkou černou energii, která pak obtěžuje toho, kdo kritizuje, kritizovaného i okolí. Určitě jste už někdy zažili ten pocit, když jste třeba byli ve společnosti člověka, který si v jednom kuse stěžuje, nadává, všechno vidí černě a vy si najednou připadáte, že celý svět je špatně. Těžká energie na vás leží jako deka.

Podobně působí i energie strachu. Představme si, že někdo blízký je v nebezpečí, vážně onemocněl, bojíme se o něho. Energie strachu se zvedá a šíří. Nechceme samozřejmě ublížit nemocnému ani sobě, chceme jen to nejlepší, ale energie strachu roste jako Barbucha. Strach je přirozená reakce. Není proč na sebe zlobit, že máme strach a už vůbec není dobré strach popírat. Pomůže dovolit si strach procítit (třeba se vyplakat, vykřičet) a pak ho nahradit energií Lásky. Kdykoliv na našeho milovaného pomyslíme, představíme si, že otevíráme své srdce a řekneme: „Posílám ti Lásku“.

Před pár lety bylo mé kamarádce zle. Byla dlouho nemocná, užívala (kromě jiného) antidepresiva. Pořád jsem na ni musela myslet. Ráda bych jí pomohla, ale nebylo jak. Je to zlatá holka, ale náhled na svět má úplně jiný než já. Na byliny nevěří a kromě toho je přesvědčena, že je racionální materialista, takže kdybych jí chtěla nějak radit, tak by se tak akorát se mnou přestala bavit. A pak jsem si v nějaké knížce, kterou jsem zrovna v té době četla, přečetla, že i v takové situaci lze pomoci. Že je možné posílat Lásku. Energie Lásky se nikdy neztratí. Může se ovšem stát, že ten, komu Lásku posíláme, ji v této chvíli není schopen přijmout. Je tak uzavřen do vlastní bolesti, že je jako uvězněný v neprodyšné kukle. V tom případě zůstane Láska kolem kukly a až kukla začne praskat – až to ten, který je uvnitř kukly sám dovolí – Láska mu pomůže při jeho přeměně a léčení. Čas tady nehraje roli. Možná začne přeměna za týden a možná za řadu let. Třeba se teď ptáte: „A co když ta chvíle nenastane nikdy? Co když ten člověk zemře?“ I tak Láska pomůže. Pomůže v laskavějším přechodu. Bude toho, kdo odchází, provázet na jeho cestě domů.

Kamarádce jsem nějakou dobu každý den posílala Lásku a pak už jsem tak nějak cítila, že jsem udělala, co jsem mohla. Hodně se mi ulevilo a jí časem taky.

Už si bohužel nepamatuji název knihy, která mi tehdy tolik pomohla. Nicméně krásná kniha o tom, jak pracovat s energií Lásky je například kniha Láska duše (Sanaya Roman).